.

Jak naložit s přebytky zeleniny

,
Jak naložit s přebytky zeleniny

V druhé polovině srpna a v září zeleninová úroda vrcholí. Přichází doba, kdy můžeme konečně začít sklízet plody naší poctivé práce. Dozrávají rajčata, sklízíme cukety, okurky, řepu, kořenovou zeleninu, všeho je najednou hodně. Plody určené k okamžité konzumaci sníme, část zavaříme nebo zamrazíme. Dobře skladovatelná zelenina najde místo ve sklepě. Cukety a tykve dozrávají i po utržení a na chladném místě vydrží i dva měsíce. Zelenina, která dlouho nevydrží naopak vyžaduje pečlivé zpracování.

Jak lze s přebytky zeleniny co nejúčelněji naložit?

Jakou zeleninu lze skladovat ve sklepě

Uchovávání vlastních výpěstků vyžaduje specifické podmínky. Dlouhodobé skladování většího množství zeleniny lze zabezpečit jen tam, kde jsou hluboké a tmavé sklepy s odpovídajícím větráním.
Ve sklepě skladujeme převážně brambory, které jsou čisté, suché a zbavené poškozených hlíz. Teplota ve sklepě by měla mít 4–5 °C a vlhkost 85–95 %. V průběhu zimy je potřeba občas brambory kontrolovat a vyhazovat hnijící hlízy.
Brambory neskladujte v pytlích, kde jsou na sobě namačkané, ale přendejte je ve slabších vrstvách do přepravek. Brambory potřebují tmu, jinak na světle začnou zelenat a klíčit. V takových hlízách pak vlivem světla začne stoupat obsah toxického solaninu, který může vyvolat zažívací potíže. Vhodný není ani suchý sklep, neboť hlízy snadno vysychají. Pozor! Nikdy neskladujete vedle sebe zeleninu a ovoce, z něhož se při zrání uvolňuje etylen, který zelenině škodí. Proto je od sebe co nejvíce oddělte.
V podobných podmínkách jako skladujeme brambory, lze skladovat i mrkev. Nejvhodnější uchování mrkve je, když nepoškozené kořeny bez natě vložíte do bedýnky s vlhkým pískem. Kořeny by se neměly navzájem dotýkat a měl by vyčnívat jen vršek mrkve. Po celou dobu skladování udržujte písek mírně vlhký. Podobně lze skladovat i bulvový celer.

Křen

Jeho sklizeň by se neměla uspěchat, čeká se na ochlazení, až rostlině zhnědnou listy.
Křen vyrýváme i s postranními kořeny, které uchováme pro jarní výsadbu. Hlavní kořeny očistíme od hlíny, ale neumýváme vodou, mohly by zplesnivět. Uskladníme je nejlépe v chladném sklepě v bedýnce s pískem. Spodní vrstvu písku zvhlčíme postřikovačem, aby křen přes zimu nevysychal a ještě zjara chutnal jako čerstvý.
Křen můžete i zamrazit: Křen oškrábejte a jemně nastrouhejte. Promíchejte ho s citronovou šťávou a naplňte formičky na led. Nechte předmrazit, poté kostky vyklepte a zabalené do alobalu uložte do mrazničky. Zmrazený vydrží až 2 měsíce.

Mrkev do mrazáku

Očištěnou malou karotku předvařte ve vařící vodě po dobu 4 minut. Větší mrkve je nutno nakrájet na kolečka nebo kostky a předvařit 2 minuty. Ihned zchlaďte a nechte okapat. Zabalte do mikrotenových sáčků a můžete je uchovávat až 5 měsíců. Stejně tak můžeme naložit i s úrodou kedluben.

Zelí

Zelí se řadí mezi brukvovitou zeleninu, která je notoricky známá pro svůj vysoký obsah prospěšných živin. Kvašené zelí obsahuje velké množství vitamínu C, bakterie kyseliny mléčné, důležité minerály a vitamíny K a B, odstraňuje únavu a zvyšuje obranyschopnost organismu. Tyto jeho vlastnosti oceníte především v zimě, kdy na vás číhají bacily doslova na každém roku. Vyrobené doma je mimořádně zdravé a lahodné.

Jak na to: Na deset kilogramů zelí budete potřebovat: 0,2 kg soli, 20 g kmínu a 10 g semen kopru.
Hlávky zelí omyjete, zbavte se poškozených vrchních listů a nakrouhejte je najemno, smíchejte se solí, kmínem a koprem. Poté zelí vkládejte do hrnce a jednotlivé vrstvy pěchujte, přičemž přebytečnou šťávu odlévejte.
Nádobu neplňte až po okraj, při kvašení se totiž uvolňuje šťáva, a pokud pod víkem není dostatek prostoru, začne vytékat ven.Hrnec – zelňák nechte jeden den v místnosti s teplotou 18 °C a pak jej přeneste do míst, kde je okolo 8 °C. Pokud zelí nevyloučí dostatek šťávy, dolijte nádobu převařenou osolenou vodou (do 1 l vody dejte 20 g soli).

Česnek

Česnek není příliš náročný, nicméně nesprávným skladováním můžete jeho životnost značně zkrátit. Dlouhodobé skladování česneku vyžaduje pořádné vysušení. Jedině tak bude mít česnek výraznou chuť a aroma. Nejdříve najděte suché, stinné a dostatečně vzdušné místo podle svých možností (garáž, kůlna, veranda, sklep). Česnek buďto rozprostřete jeden vedle druhého, nebo jej můžete svázat do svazků a zavěsit do výšky. Ideální teplota pro skladování je 13 – 18 °C, vlhkost by neměla přesáhnout 60 %.

Česnek lze na zimu také uchovat v soli

Na 1 kg česneku potřebujete, 300 g soli
Česnek rozeberte na stroužky, které oloupejte a najemno rozsekejte.
Hmotu promíchejte se solí, napěchujte do sklenic a zavíčkujte.
Česnek v soli používejte do jídel stejně jako čerstvý česnek.
Česnek můžete také zmrazit. Neoloupané stroužky zabalte do alobalu a takto zmrazený vydrží i několik měsíců.

Rajčata

Urodilo se vám letos hodně rajčat? Zkuste si vyrobit domácí kečup.

Domácí kečup

Co budete k výrobě potřebovat: 3 kg rajčat, 10 středně velkých jablek, 6 velkých cibulí, 2 lžíce soli, 8 hřebíčků, 1 lžičku skořice, 2 bobkové listy, 500 g cukru, 1/4 litru octa.
Všechny ingredience nakrájejte a vložte do hrnce. Při vaření je občas promíchejte.
Ve chvíli, kdy je vše husté a dobře rozvařené, odstavte hrnec z plotny a obsah propasírujte přes sítko do sklenic. Ty zavíčkujte a stejně jako když zavařujete marmelády, otočte dnem vzhůru a nechte být, až se víčka zatáhnou. Skladujte je v chladu a temnu.

Rajčata můžete také zavařit ve vlastní šťávě

Čerstvá rajčata omyjete a rozkrájejte na čtvrtiny. Připravte si čisté zavařovací sklenice, nakrájená rajčata do nich pořádně natlačte, nebojte se je zmáčknout, až z nich poteče šťáva, získají tím pak lepší chuť. Nepřidávejte žádné koření, ani sůl a už vůbec ne nějaký nálev, aby si rajčata uchovala svou vlastní přirozenou skvělou chuť.
Připravené sklenice naplňte až po okraj, prostě do nich namačkejte, co se tam vejde, dobře uzavřete víčkem a klasicky sterilujte v zavařovacím hrnci po dobu 30 – 35 minut při 90°C. Takto upravená rajčata vydrží až 2 roky.

Sušená rajčata

Sušená rajčata jsou velkou lahůdkou.
Nejvhodnější k sušení jsou rajčata masitá. Plody před sušením omyjeme, osušíme a zbavíme stopek. Poté je rozkrájíme na půlky nebo na čtvrtky. Někdo je zbaví dužiny se semínky, urychlí se tak proces sušení. Pokud je navíc usušíme při teplotě do 42 °C, zachováme i maximum výživných látek. Po usušení by rajčata měla být stále pružná. Usušená rajčata můžete naložit do oleje. Potřebujete k tomu jen zavařovací sklenice, olivový olej, sůl a další ingredience podle chuti. Usušená rajčata nandejte do sklenic, trochu osolte, přidejte například česnek, bazalku nebo jiné bylinky a zalijte olejem.

Rajský protlak

Suroviny: 1,5 kg měkčích rajčat, 1 lžíci soli, 1 lžíce mletého bílého nebočeného pepře
Rajčata omyjte, nakrájejte na čtvrtky a poduste v hrnci 10 – 15 minut. Potom ho propasírujte přes sítko a povařte dalších 10 minut. Tím vám vznikne rajčatový protlak, který osolte, opepřete a vložte do trouby na spodní rošt. Nechte ho odpařovat do zhoustnutí při teplotě 150°C. Ještě horký protlak naplňte do sklenic na zavařování, zavíčkujte a poté sterilujte 15 minut při teplotě 80°C.

Bylinky

Pokud pěstujete libeček, je právě nejvyšší čas na jeho sklizeň, nyní obsahuje nejvíce aromatických látek. Stejně tak jako libeček i ostatní bylinky nesušte na přímém slunci, neboť slunce poškozuje aromatické látky. Bylinky uskladňujte ve vzduchotěsných nádobách. Na zimu si můžete uchovat i petrželku. Vyberte si pěkný trs opatrně ho s kořenem vyryjte a zasaďte do květináče. Než začne mrznout nechte květináč venku. Poté ho přemístěte na světlé chladnější místo v domě, zelené natě tak lze sklízet dlouho do zimy. Stejně tak můžete uchovat i pažitku.

Cibule

Pro uskladnění cibule musíte najít především suché místo. Cibuli po sklizni lze svázat do copů jako česnek nebo do svazků. Svazkuje se obvykle po 10 až 15 kusech. Svazky je pak třeba dát na vzdušné místo, nelépe je někde zavěste. Pokud se vám do vázání cibule nechce, postačí ji dát do bedýnek a skladovat na chladném a tmavém místě.

Cibuli lze i zamrazit.

Na 1 kg cibule potřebujete 3 lžíce oleje a půl lžičky soli. Cibuli nakrájejte, nejlépe nadrobno, vložte do hrnce, přidejte olej i sůl a skoro doměkka ji poduste. Podušenou cibuli co nejrychleji zmrazíme, hrnec vložte do většího hrnce se studenou vodou nebo i s ledem. Zmrazená vydrží cibule 2 – 4 měsíce. Jednotlivé porce si rozdělte do mikrotenových sáčků.

V mrazničce lze uchovat i hrášek, růžičkovou kapustu, zelené fazolky a květák.

Hodnocení Jak naložit s přebytky zeleniny

Ohodnoťe náš článek Jak naložit s přebytky zeleniny. Pomohl vám se v tematu zorientovat? Nabídl vám vhodné produkty ke koupi?

5 hvězdiček = nejlepší

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (No Ratings Yet)
Loading...

Podobné články k Jak naložit s přebytky zeleniny

Další články s tématikou nákupního rádce:

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

86 %

návodů dohledáme v českém jazyce.
V ostatních případech vracíme peníze.


43 minut

je průměrná doba dohledání u varianty EXPRESS