Podzim je tady a s ním přichází na řadu i úklid zahrady. Nashromáždí se mnoho biologického odpadu, listí, tráva, zbytky letniček i větve. Když je uložíte na kompost, můžete mít k dispozici čerstvě kompostovanou zeminu už na jaře. Pokud s kompostováním začínáte, přinášíme vám základní pravidla pro dosažení kvalitního kompostu.
Jak začít s kompostováním?
Založení kompostu není složité. V první řadě je potřeba vybrat vhodné místo a kompostovací nádobu či vlastoručně vyrobený kompostér. Nejlépe by měl být situován tam, kde nebude vystaven přímému slunci, větru a hustému dešti. Na dno kompostéru je vhodné dát písek či štěrk, aby přebytečná vláha mohla odtéci a nebyla zadržována v kompostu. Tím by se omezila činnost mikroorganismů, které potřebují ke své práci vzduch. Poté je potřeba přidat trochu zeminy a následně můžeme přidávat organické zbytky. Vrstvu je potřeba zalít vodou, do které můžete přidat aktivátory kompostu. Spodní vrstvu kompostu můžete použít na konci vegetačního období, dle rychlosti procesů kompostování.
Přidejte listí
Přidáním listů do kompostu získáte dostatečné množství uhlíkaté složky, které je v průběhu léta nedostatek. Někteří zahrádkáři využívají pytle s listím z předchozího podzimu, které si připraví na podzim na další sezónu, tím si ušetří překopávání kompostu. Prodyšné pytle od brambor či cibule naplní listím, zavěsí na půdě, tak vydrží do dalšího roku bez toho, aby začaly plesnivět. V létě pak listí přidávají k trávě. Ale pozor! Ne všechno listí patří do kompostu. Listy jírovce ořechu a dubu obsahují velké množství tříslovin a kvůli nim se rozkládají zvlášť pomalu – proto se do kompostu nehodí.
Ideální pomocník – štěpkovač
Větve z ovocných stromů, maliníku či ostružiníku také patří do kompostu. Nejde jen o zbavení se velké masy větví, ale zejména o přípravu kvalitní štěpky, která je ideální přísadou do kompostování . Je však třeba větve dobře připravit, v čemž nám pomohou právě štěpkovače. Existují typy, vybavené rýhovanými frézovacími válci, které dřevo vtahují a drtí. Další mají rotující ocelovou desku, na níž jsou šrouby připevněny dva nože – ocelové obdélníkové profily s břitem, které dřevo “strouhají” na malé štěpky.
Kompost prokopávejte
Kompost nestačí založit a nechat ležet. Pravidelně jej budete muset otáčet, abyste se vyhnuli hnilobě a zápachu, navíc tím doplníte potřebný vzduch a urychlíte rozklad. Pokud máme malý kompost, stačí načechrat hmotu vidlemi, pokud však máme kompost velký, je nutné ho přeházet a tím doplnit potřebný vzduch. Kompost přeházejte kvůli provzdušnění do konce října, ještě do příchodu silnějších mrazů. Později není přehazování vhodné, protože příliš nízké zimní teploty by zastavily humifikaci.
Kompostovat lze i na balkóně
Bydlíte v bytě a chcete si i přes to vytvořit vlastní kompost? Stačí si pořídit vermikompostér, tedy kompostér osazený žížalami, které z vašeho odpadu vyrobí vynikající substrát, který má vysokou hodnotu organických živin.
Založení kompostéru je jednoduché. Do prostředního patra vermikompostéru natrháte krabičku od vajíček nebo kousky novin, na které dáte násadu žížal a následně kladete bioodpad. Jako základ do vermikompostéru můžete použít i listí či zeminu, do které se žížaly budou moci schovat. Dolní patro zůstává prázdné, protože do něj stéká přebytečná vlhkost, která se nazývá worm tea neboli žížalí čaj. Tím můžete zalévat kytky.
Vermikompostér se obvykle skládá ze tří nádob:
Horní nádoba slouží pro umístění samotného bioodpadu.
Prostřední je určena pro postupně vznikající půdu a nahoru se umístí samotný bioodpad.
Spodní nádoba slouží ke sběru tekutiny, kterou můžeme použít jako hnojivo.
Vrchní dvě patra jsou opatřena dírami, aby docházelo k volnému pohybu žížal mezi jednotlivými přepážkami.
Výhody a nevýhody kompostování
Výhody:
Docílíte rychlejšího vzniku humusu, kterým zlepšíte půdu na zahradě.
Zbavíte se nepotřebného biologického odpadu.
Podpoříte životní prostředí a ušetříte peníze za hnojiva.
Nevýhody:
Možný zdroj chorob, pokud vkládáme napadený rostlinný materiál
Možný zdroj chorob při vkládání trusu zvířat
Zdroj semen plevelů
Co může při kompostování pomoci?
Jako důležitý zdroj dusíku do kompostů se dá skvěle využít Rohovina – organické hnojivo. Vlivem postupného uvolňování dusíku do půdy je při použití Rohoviny zaručeno její působení po celou dobu vegetace a zároveň dochází ke zvyšování biologické účinnosti půdy.
Co do kompostu patří?
Odřezky nebo zbytky zeleniny a ovoce.
Kávová sedlina a čajové zbytky.
Rozdrcené skořápky z vajec .
Posekaná tráva, listí a drobné větvičky.
Popel ze dřeva.
Piliny, kůra nebo hobliny.
Zbytky pečiva.
Papírové kapesníky nebo ubrousky.
Trus býložravých hospodářských zvířat.
Co do kompostu nepatří?
Kosti, zbytky masa nebo kůže.
Rostlinné oleje a tuky.
Rostliny napadené chorobami.
Vykvetlý plevel.
Chemicky ošetřené materiály.
Exkrementy masožravých zvířat.
Piliny z dřevotřísky.
Plasty, sklo a textil.
Loading...